Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na látku, která je pro většinu lidí běžná a neškodná. Takové látce se říká alergen. Může jít například o pyl, prachové roztoče, zvířecí srst, plísně, určité potraviny, léky, latex nebo bodnutí hmyzem.

U člověka s alergií imunitní systém vyhodnotí alergen jako hrozbu a spustí obrannou reakci. Ta se může projevit velmi různě – od kýchání a vodnaté rýmy přes svědění očí, vyrážku nebo kopřivku až po dušnost, otoky nebo závažnou celkovou alergickou reakci. NZIP popisuje alergii jako stav, kdy „přehnaně horlivý“ imunitní systém reaguje na běžné látky jako na nebezpečné; k přesné diagnostice se používají mimo jiné kožní nebo krevní testy.

Alergie může být sezónní, například pylová alergie na jaře a v létě, nebo celoroční, například alergie na roztoče, plísně či zvířata. U některých lidí jsou projevy mírné a zvládnutelné, u jiných výrazně zasahují do spánku, práce, školy, sportu i běžného života.

Co je alergická reakce?

Alergická reakce je reakce imunitního systému na kontakt s alergenem. Nemusí se objevit hned při prvním kontaktu. Organismus se může nejprve takzvaně senzibilizovat, tedy „naučit“ na danou látku reagovat. Při dalším setkání se pak mohou objevit příznaky.

NZIP uvádí, že alergická reakce může být okamžitá, ale také opožděná. U opožděného typu se příznaky mohou objevit až po určité době od kontaktu s alergenem, například u alergie na nikl.

Alergie tedy nemusí vždy vypadat stejně. Jeden člověk může mít hlavně rýmu a svědění očí, druhý kožní projevy, další trávicí potíže nebo dušnost.

Nejčastější příznaky alergie

Příznaky alergie závisí na typu alergenu, způsobu kontaktu i citlivosti konkrétního člověka.

Mezi časté projevy patří:

• kýchání,
• vodnatá rýma,
• ucpaný nos,
• svědění nosu,
• svědění, zarudnutí nebo slzení očí,
• kašel,
• škrábání v krku,
• dušnost nebo sípání,
• svědění kůže,
• vyrážka,
• kopřivka,
• otok rtů, víček, obličeje nebo končetin,
• bolest břicha,
• nevolnost,
• zvracení,
• průjem,
• únava a zhoršený spánek.

U některých alergií se příznaky objevují hlavně po vdechnutí alergenu, například u pylu nebo prachu. U potravinové alergie se mohou objevit kožní, trávicí i dýchací projevy. U alergie na hmyzí bodnutí nebo léky může být reakce někdy rychlá a závažná.

Nejčastější druhy alergií

Alergií existuje mnoho. Některé jsou velmi časté, jiné méně obvyklé, ale o to důležitější je správné rozpoznání spouštěče.

Pylová alergie

Pylová alergie se často projevuje jako alergická rýma. Typické je kýchání, vodnatá rýma, svědění nosu, ucpaný nos, slzení a svědění očí. Potíže se objevují hlavně v období, kdy kvetou konkrétní rostliny, trávy nebo stromy.

U někoho se pylová alergie zhoršuje při větrném počasí, pobytu venku, sekání trávy nebo po příchodu z venku domů, kdy se pyl zachytí na oblečení, vlasech a pokožce.

Alergie na prach a roztoče

Roztoči jsou mikroskopičtí živočichové, kterým se daří hlavně v matracích, peřinách, polštářích, kobercích a textiliích. Alergie na roztoče bývá celoroční a často se zhoršuje doma, v ložnici nebo po ulehnutí do postele.

Může se projevovat rýmou, ucpaným nosem, ranním kýcháním, kašlem, podrážděním očí nebo zhoršeným dýcháním.

Alergie na zvířata

Alergie na zvířata nemusí být způsobena jen srstí. Alergeny se mohou nacházet také ve slinách, kožních šupinkách nebo moči zvířat. Projevy se mohou objevit při kontaktu se psem, kočkou, králíkem, morčetem, koněm nebo jiným zvířetem.

Typická je rýma, kýchání, svědění očí, kašel, kožní reakce nebo zhoršené dýchání.

Potravinová alergie

Potravinová alergie vzniká jako reakce imunitního systému na určitou potravinu nebo její složku. Mezi časté alergeny patří například ořechy, arašídy, mléko, vejce, ryby, korýši, lepek obsahující obiloviny nebo sója.

Projevy mohou být mírné, ale i velmi vážné. Může se objevit svědění v ústech, otok rtů, kopřivka, bolest břicha, zvracení, průjem, dušnost nebo celková alergická reakce.

Potravinová alergie není totéž co potravinová intolerance. Intolerance obvykle nezahrnuje imunitní reakci stejného typu, ale může také způsobovat nepříjemné trávicí potíže. Rozlišení by měl provést odborník.

Alergie na léky

Alergie na léky může být nebezpečná, proto je potřeba ji brát vážně. Může se projevit vyrážkou, kopřivkou, svěděním, otokem, dušností, trávicími potížemi nebo celkovou reakcí.

NZIP uvádí, že u lékové alergie je důležité vyhýbat se příslušnému léku a lékař může pacientovi vystavit průkaz alergika se zaznamenanými alergeny.

Pokud má člověk podezření na alergii na lék, neměl by ji řešit sám. Je vhodné kontaktovat lékaře a informaci o podezření vždy hlásit při ošetření, nákupu léků i hospitalizaci.

Alergie na bodnutí hmyzem

Po bodnutí hmyzem je běžné místní zarudnutí, bolest nebo otok. U alergiků ale může být reakce výraznější. Může se objevit velký otok, kopřivka, svědění po těle, dušnost, závratě, pokles tlaku nebo anafylaxe.

U známé závažné alergie na bodnutí hmyzem může lékař doporučit pohotovostní balíček včetně adrenalinového autoinjektoru.

Kontaktní alergie

Kontaktní alergie vzniká po kontaktu pokožky s určitou látkou. Častým příkladem je alergie na nikl, parfemaci, konzervační látky, kosmetiku, čisticí prostředky nebo některé materiály.

Projevuje se zarudnutím, svěděním, vyrážkou, ekzémem, puchýřky nebo olupováním kůže v místě kontaktu.

Anafylaxe: kdy jde o akutní stav

Nejzávažnější formou alergické reakce je anafylaxe. Jde o rychlou, celkovou a potenciálně život ohrožující reakci. Může vzniknout například po potravině, léku nebo bodnutí hmyzem.

NHS uvádí, že anafylaxe je život ohrožující alergická reakce, která se rozvíjí velmi rychle a může být vyvolána potravinou, lékem nebo bodnutím hmyzem.

Varovné příznaky mohou zahrnovat:

• potíže s dýcháním,
• sípání,
• otok jazyka, rtů, hrdla nebo obličeje,
• pocit sevření v krku,
• potíže s polykáním,
• výraznou kopřivku nebo svědění po těle,
• bledost,
• studený pot,
• slabost,
• závratě,
• zmatenost,
• nevolnost, zvracení nebo bolest břicha,
• kolaps nebo ztrátu vědomí.

Při podezření na anafylaxi je nutné okamžitě volat záchrannou službu. Pokud má člověk předepsaný adrenalinový autoinjektor, postupuje se podle pokynů lékaře a návodu k použití. NHS při anafylaxi doporučuje použít adrenalinový autoinjektor, pokud ho člověk má, a ihned volat záchrannou službu.

Co může alergii zhoršovat?

Alergické projevy se mohou zhoršovat podle prostředí, sezóny, celkového stavu organismu i dalších okolností.

Často vadí například:

• vysoká koncentrace pylu ve vzduchu,
• prach v domácnosti,
• roztoči v lůžkovinách,
• plísně,
• kontakt se zvířaty,
• kouř a znečištěné ovzduší,
• silné parfemace,
• některé kosmetické přípravky,
• stres a únava,
• infekce dýchacích cest,
• nevětrané nebo vlhké prostředí,
• kontakt s konkrétní potravinou nebo lékem.

U alergií má velký význam sledování souvislostí. Pokud se potíže opakují v určitém prostředí, po konkrétní potravině, v určitém ročním období nebo po kontaktu se zvířetem, je dobré si to zaznamenat a sdělit lékaři.

Jak se alergie diagnostikuje?

Diagnostiku alergie by měl provádět lékař, často praktický lékař, alergolog, imunolog, dermatolog nebo jiný specialista podle typu potíží.

Používají se například:

• rozhovor o příznacích a spouštěčích,
• rodinná a osobní anamnéza,
• kožní testy,
• krevní testy,
• eliminační a expoziční postupy pouze pod odborným vedením,
• vyšetření plicních funkcí při podezření na astma,
• další vyšetření podle konkrétního stavu.

Není vhodné si alergii potvrzovat jen podle internetových rad. Podobné příznaky mohou mít i jiné příčiny, například infekce, podráždění sliznic, ekzém, intolerance potravin, reflux nebo jiné zdravotní potíže.

Jak se alergie obvykle řeší?

Léčbu alergie vždy určuje lékař podle typu alergie, závažnosti příznaků a celkového zdravotního stavu. Obecně se postup často skládá z několika částí.

1. Omezení kontaktu s alergenem

Základem je zjistit, co potíže vyvolává, a pokud možno kontakt s alergenem omezit. U pylové alergie může pomoci sledování pylového zpravodajství, sprchování vlasů po pobytu venku nebo větrání ve vhodnou dobu. U roztočů může pomoci úprava lůžka, praní textilií a omezení prachu.

2. Léky doporučené lékařem nebo lékárníkem

U alergií se používají například antihistaminika, nosní spreje, oční kapky nebo další přípravky podle typu potíží. Některé jsou volně prodejné, jiné na předpis. U závažnějších stavů je nutné postupovat podle lékaře.

3. Alergenová imunoterapie

U některých alergií může lékař zvážit alergenovou imunoterapii. Jde o odborně vedenou léčbu, jejímž cílem je ovlivnit reakci organismu na konkrétní alergen. Není vhodná pro každého a patří do rukou alergologa.

4. Pohotovostní plán u těžkých alergií

Lidé s rizikem anafylaxe by měli mít jasný postup, co dělat při reakci. Součástí může být předepsaný adrenalinový autoinjektor a poučení rodiny, školy nebo kolegů.

Režimová opatření při pylové alergii

U pylové alergie může pomoci několik běžných opatření:

• sledovat pylové zpravodajství,
• omezit pobyt venku při vysoké koncentraci pylu,
• po příchodu domů se převléct,
• omýt obličej nebo se osprchovat,
• mýt vlasy častěji v pylové sezóně,
• nevětrat dlouho při vysoké pylové zátěži,
• sušit prádlo raději uvnitř, pokud je venku hodně pylu,
• používat sluneční brýle venku,
• pravidelně čistit nos podle doporučení odborníka.

Tato opatření alergii nevyléčí, ale mohou pomoci snížit kontakt s alergenem.

Režimová opatření při alergii na roztoče a prach

U roztočů a prachu dává smysl zaměřit se hlavně na ložnici, protože tam člověk tráví mnoho hodin denně.

Pomoci může:

• pravidelné praní ložního prádla,
• větrání a snižování vlhkosti,
• omezení textilií, které zadržují prach,
• pravidelné vysávání s vhodným filtrem,
• úklid prachu vlhkým hadříkem,
• používání pratelných polštářů a přikrývek,
• zvážení protiroztočových povlaků,
• omezení koberců a těžkých závěsů v ložnici.

U citlivých osob může být rozdíl znatelný hlavně tehdy, když se opatření provádějí dlouhodobě a pravidelně.

Alergie u dětí

U dětí se alergie může projevovat rýmou, kašlem, ekzémem, vyrážkou, trávicími potížemi nebo zhoršeným spánkem. Někdy může být těžké odlišit alergii od běžné virózy, opakovaných infekcí nebo jiných potíží.

U dítěte je vhodné řešit s lékařem zejména:

• opakované nebo dlouhodobé příznaky,
• dušnost, sípání nebo noční kašel,
• reakci po potravině,
• otoky,
• kopřivku,
• podezření na alergii na lék,
• reakci po bodnutí hmyzem,
• zhoršování ekzému,
• potíže, které zasahují do spánku, školy nebo běžného života.

U dětí není vhodné bez porady dlouhodobě zkoušet různé přípravky nebo přísné eliminační diety.

Alergie v těhotenství a při kojení

V těhotenství a při kojení je potřeba výběr léků, doplňků stravy i bylinných přípravků řešit opatrně. Některé přípravky mohou být vhodné, jiné ne. Vždy záleží na složení, dávkování, zdravotním stavu a doporučení lékaře nebo lékárníka.

Těhotná nebo kojící žena by měla odborníka kontaktovat hlavně při dušnosti, otocích, kopřivce, reakci po potravině, léku nebo bodnutí hmyzem, případně pokud alergické potíže výrazně zhoršují spánek a běžné fungování.

Doplňky stravy, byliny a alergie

U doplňků stravy je potřeba komunikovat velmi přesně. Doplňky stravy nejsou léky a neslouží k léčbě alergie. Neměly by být prezentovány jako náhrada antihistaminik, kortikoidů, inhalátorů, adrenalinového autoinjektoru nebo péče alergologa.

Na e-shopu je bezpečnější používat formulace jako:

• „doplnění běžné stravy“,
• „součást pestrého jídelníčku“,
• „podpora běžného režimu podle složení produktu“,
• „používejte podle doporučení výrobce“,
• „nenahrazuje lékařskou péči“,
• „při zdravotních potížích se poraďte s lékařem nebo lékárníkem“.

Pokud produkt obsahuje například vitamin C, vitamin D, zinek nebo selen, lze použít pouze povolená tvrzení za podmínek použití. Například u některých látek existují schválená tvrzení typu „přispívá k normální funkci imunitního systému“, pokud výrobek splňuje podmínky pro použití tohoto tvrzení. Nesmí se z toho ale udělat tvrzení, že produkt „léčí alergii“, „zabraňuje alergické reakci“ nebo „odstraňuje příznaky alergie“. EU registr zdravotních tvrzení slouží právě k ověření, která zdravotní tvrzení jsou povolená a za jakých podmínek.

Na našem e-shopu najdete také produkty, které mohou být součástí běžného režimu, péče o domácnost, hygienu nebo doplnění pestré stravy. Při výběru vždy sledujte složení, doporučené použití a upozornění výrobce. U alergiků je zvlášť důležité kontrolovat složení výrobku a případné alergeny.

Zákazníky mohou zajímat například:

Doplňky stravy s vitaminy a minerály
Mohou sloužit k doplnění běžné stravy. U vybraných živin lze použít pouze schválená zdravotní tvrzení, například ve vztahu k normální funkci imunitního systému, pokud jsou splněny podmínky použití.

Bylinné produkty
Bylinné přípravky vybírejte podle složení, doporučeného použití a osobní snášenlivosti. U alergiků je vhodná zvýšená opatrnost, protože i přírodní látky mohou u citlivých osob vyvolat reakci.

Kosmetika a péče o pokožku
U citlivé nebo reaktivní pokožky je vhodné sledovat složení, parfemaci a snášenlivost. Při výrazné kožní reakci je vhodné poradit se s lékařem nebo lékárníkem.

Produkty pro domácnost a úklid
U alergie na prach a roztoče může hrát roli pravidelný úklid, větrání, praní textilií a omezení prachu v domácnosti. Výrobky je vhodné vybírat podle účelu a šetrnosti použití.

Nosní hygiena a běžná péče
U alergické rýmy může být součástí běžného režimu také péče o nosní sliznici podle doporučení lékaře nebo lékárníka.

Kdy vyhledat lékaře?

Lékaře je vhodné vyhledat, pokud:

• se alergické příznaky opakují,
• potíže trvají delší dobu,
• příznaky se zhoršují,
• alergie narušuje spánek nebo běžný život,
• objevuje se dušnost, sípání nebo tlak na hrudi,
• máte podezření na potravinovou alergii,
• máte podezření na alergii na lék,
• objeví se otok obličeje, rtů, jazyka nebo hrdla,
• po bodnutí hmyzem vznikne celková reakce,
• alergie se týká malého dítěte,
• potíže se objevují v těhotenství,
• běžná opatření nepomáhají.

Při podezření na anafylaxi je nutné okamžitě volat záchrannou službu. To platí zejména při potížích s dýcháním, otoku jazyka nebo hrdla, slabosti, kolapsu nebo rychle se zhoršující celkové reakci. Mayo Clinic uvádí, že anafylaxe může způsobit náhlý pokles krevního tlaku a zúžení dýchacích cest, což může blokovat dýchání.

Jak může pomoci InfoRadek?

Na infoPROinfo.cz postupně propojujeme články, produkty, blogovou sekci „Mám problém s…“, vysvětlovací sekci „Co je co?“ a poradce InfoRadka.

Pokud hledáte informace o alergii, pylové sezóně, citlivé pokožce, péči o domácnost nebo souvisejících produktech, můžete se zeptat InfoRadka přímo na webu. Pomůže vám najít související články, vysvětlit základní pojmy a nasměrovat vás na vhodné kategorie.

InfoRadek ale nenahrazuje lékaře, alergologa, imunologa ani lékárníka. U opakovaných, silných nebo nejasných potíží je vždy vhodné řešit zdravotní stav s odborníkem.

Budeme rádi, když do komentářů pod článkem doplníte vlastní zkušenosti, otázky nebo postřehy. Vaše zkušenost může pomoci dalším návštěvníkům, kteří řeší podobný problém.

Shrnutí

Alergie je přehnaná reakce imunitního systému na běžné látky, jako jsou pyly, roztoči, zvířecí alergeny, potraviny, léky, latex nebo hmyzí jed. Může se projevit rýmou, kýcháním, svěděním očí, vyrážkou, kopřivkou, trávicími potížemi, kašlem nebo dušností.

Základem je rozpoznat možný spouštěč, omezit kontakt s alergenem a při opakovaných nebo výrazných potížích vyhledat odborníka. U závažných reakcí, zejména při potížích s dýcháním, otoku hrdla nebo kolapsu, je nutná okamžitá lékařská pomoc.

Doplňky stravy, byliny ani běžné produkty z e-shopu nelze prezentovat jako léčbu alergie. Mohou být pouze součástí běžného režimu, doplnění stravy, hygieny nebo péče o domácnost podle svého složení a určení.

FAQ – časté otázky

Co je alergie?

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na látku, která je pro většinu lidí běžná a neškodná. Taková látka se nazývá alergen.

Jak poznám alergii?

Alergie se může projevit kýcháním, rýmou, svěděním očí, vyrážkou, kopřivkou, otokem, kašlem, dušností nebo trávicími potížemi. Přesné určení příčiny patří do rukou lékaře.

Jaký je rozdíl mezi alergií a intolerancí?

Alergie je reakce imunitního systému. Intolerance obvykle souvisí spíše s trávením nebo zpracováním určité látky v organismu. Příznaky se mohou překrývat, proto je vhodné odborné posouzení.

Co jsou nejčastější alergeny?

Mezi časté alergeny patří pyly, roztoči, plísně, zvířata, potraviny, léky, latex, kosmetické složky a hmyzí jed.

Je alergie nakažlivá?

Ne. Alergie není infekce a nepřenáší se z člověka na člověka.

Může alergie vzniknout až v dospělosti?

Ano. Alergie se může objevit v dětství, ale také až v dospělém věku.

Co je anafylaxe?

Anafylaxe je závažná celková alergická reakce, která se může rozvinout rychle a může ohrozit život. Při podezření na anafylaxi je nutné okamžitě volat záchrannou službu.

Mohou doplňky stravy léčit alergii?

Ne. Doplňky stravy nejsou léky a neslouží k léčbě alergie. Mohou pouze doplnit běžnou stravu a používat se podle schválených tvrzení a doporučení výrobce.

Co dělat při pylové alergii?

Pomoci může sledování pylové situace, omezení kontaktu s pylem, převlékání po příchodu domů, sprchování, šetrná nosní hygiena a používání léků doporučených lékařem nebo lékárníkem.

Kdy jít s alergií k lékaři?

K lékaři je vhodné jít při opakovaných, silných nebo zhoršujících se potížích, při dušnosti, otocích, reakci na potravinu nebo lék, po výrazné reakci na bodnutí hmyzem nebo pokud potíže výrazně zhoršují běžný život.