Snížená imunita u dětí: časté nemoci, školka, únava a kdy vyhledat pediatra

Co znamená snížená imunita u dětí?

Imunitní systém dítěte se postupně vyvíjí. Děti se setkávají s novými viry a bakteriemi, učí se na ně reagovat a v kolektivu bývají nemocné častěji než dospělí. To je důvod, proč rodiče často řeší rýmy, kašle, teploty, virózy, záněty uší nebo opakované nachlazení.

Snížená imunita u dětí ale není přesná diagnóza jen podle toho, že je dítě několikrát za rok nemocné. Může jít o běžný kontakt s infekcemi v kolektivu, ale také o důsledek nedostatku spánku, dlouhodobého stresu, výživových nedostatků, kouře v domácnosti, chronického onemocnění nebo vzácněji skutečné poruchy imunity.

Odborný přehled k opakovaným infekcím u dětí uvádí, že 6 až 10 běžných virových infekcí ročně může být v normě, hlavně v zimě, u dětí ve školce, u dětí se sourozenci nebo při expozici kouři. Jedna infekce navíc může trvat 1 až 2 týdny, takže se někdy zdá, že je dítě nemocné téměř celou zimu.

Kdy jsou časté nemoci ještě běžné?

Dítě, které nastoupí do školky nebo školy, se najednou setká s větším množstvím infekcí. Rýma, kašel nebo viróza se mohou opakovat častěji, zvlášť od podzimu do jara. Častější nemocnost se může objevit také u dětí, které mají sourozence, chodí do kroužků, jezdí MHD nebo jsou v kontaktu s velkým počtem lidí.

Běžnější bývá, pokud:

• dítě má rýmu a kašel několikrát za sezónu,
• infekce jsou převážně lehčí,
• dítě se mezi nemocemi vrací do běžné kondice,
• dobře roste a prospívá,
• nemá opakované těžké bakteriální infekce,
• nepotřebuje často antibiotika,
• infekce se nezhoršují do zápalu plic nebo hlubších zánětů,
• pediatr při vyšetření nevidí nic varovného.

To ale neznamená, že má rodič všechno přehlížet. Důležité je sledovat vzorec nemocí, délku zotavení, růst, váhu, energii, dýchání, horečky a celkový stav dítěte.

Jak se může oslabená imunita u dětí projevovat?

U dětí se možné oslabení odolnosti může projevovat různě. Někdy jde hlavně o opakované nachlazení, jindy o dlouhé zotavování, časté záněty uší, dutin, průdušek, močových cest nebo kůže.

Zpozornět je vhodné při těchto projevech:

• velmi časté infekce,
• infekce trvají neobvykle dlouho,
• dítě se mezi nemocemi plně nezotaví,
• opakované záněty uší,
• opakované záněty dutin,
• opakované záněty průdušek,
• opakované zápaly plic,
• časté kožní infekce,
• opakované afty nebo kvasinkové infekce,
• pomalé hojení ran,
• dlouhodobá únava,
• neprospívání,
• úbytek hmotnosti,
• noční pocení,
• zvětšené uzliny,
• dlouhodobé teploty bez jasné příčiny.

CDC u primárních imunodeficiencí uvádí, že lidé s těmito poruchami mají častěji opakované infekce, například záněty uší, dutin, zápaly plic, bronchitidy, meningitidy, kožní infekce nebo moučnivku.

Kdy myslet na možné vyšetření imunity?

Skutečné poruchy imunity jsou méně časté než běžná školková nemocnost. Přesto existují situace, kdy je vhodné obrátit se na pediatra a domluvit další postup.

Vyšetření je vhodné zvážit, pokud se objevuje například:

• 8 nebo více nových infekcí během jednoho roku,
• 2 nebo více vážných zánětů dutin za rok,
• 2 nebo více měsíců antibiotik s malým účinkem,
• 2 nebo více zápalů plic za rok,
• špatné přibývání nebo růst u kojence či dítěte,
• opakované hluboké kožní nebo orgánové infekce,
• přetrvávající moučnivka v ústech nebo na kůži po 1. roce věku,
• potřeba nitrožilních antibiotik,
• 2 nebo více hluboko uložených infekcí.

Tyto body neznamenají automaticky diagnózu poruchy imunity, ale jsou dobrým důvodem poradit se s pediatrem. Lékař posoudí celkový obraz dítěte, růst, rodinnou anamnézu, očkování, typ infekcí i výsledky případných krevních testů.

Co může dětskou imunitu oslabovat?

Dětská odolnost není jen o jednom vitaminu. Ovlivňuje ji spánek, strava, pohyb, stres, prostředí, pobyt v kolektivu, chronická onemocnění, alergie, astma, kouření v domácnosti i rekonvalescence po prodělaných infekcích.

Časté faktory, které mohou zhoršovat odolnost dítěte:

• nedostatek spánku,
• nepravidelný režim,
• dlouhodobá únava,
• jednostranná strava,
• nedostatek bílkovin,
• nedostatek některých vitaminů nebo minerálních látek,
• nízký příjem tekutin,
• málo pohybu venku,
• pasivní kouření,
• pobyt v přetopeném a suchém prostředí,
• dlouhodobý stres,
• nedoléčené infekce,
• alergie nebo astma,
• chronické onemocnění,
• některé léky nebo léčba ovlivňující imunitu.

Mayo Clinic u dětského zdraví zdůrazňuje, že pro děti jsou důležité výživa, pohyb, spánek a pravidelné kontroly, a doporučuje učit děti více se hýbat, méně sedět a vytvářet dobré spánkové návyky.

Spánek jako základ dětské odolnosti

Děti potřebují více spánku než dospělí. Nedostatek spánku se může projevit nejen únavou, ale i podrážděností, horším soustředěním, větší nemocností a horší regenerací po infekci.

Pomoci může:

• pravidelný čas ukládání ke spánku,
• klidnější večerní režim,
• omezení obrazovek před spaním,
• nepřetopená ložnice,
• větrání,
• dostatek času na odpočinek po školce nebo škole,
• nepřetěžování dítěte velkým množstvím kroužků.

Pokud dítě dlouhodobě špatně spí, výrazně chrápe, má pauzy v dýchání, je přes den velmi unavené nebo se opakovaně budí, je vhodné poradit se s pediatrem.

Strava pro běžnou funkci imunity

Pestrá strava je pro dětské tělo zásadní. Dítě potřebuje energii, bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy, minerální látky a vlákninu. Cílem není dokonalý jídelníček, ale dlouhodobě vyvážený režim.

Vhodně může zapadnout:

• zelenina,
• ovoce,
• luštěniny podle tolerance,
• brambory,
• rýže,
• těstoviny,
• ovesné vločky,
• celozrnné potraviny podle věku a tolerance,
• vejce,
• ryby,
• maso,
• mléčné výrobky podle snášenlivosti,
• ořechy a semínka u starších dětí podle věku a bezpečnosti,
• voda a neslazené nápoje.

U menších dětí je potřeba myslet na bezpečnost potravin kvůli riziku vdechnutí. Celé ořechy, tvrdé kousky nebo malé kulaté potraviny nejsou vhodné pro malé děti bez vhodné úpravy.

Vitaminy a minerální látky: bezpečně a bez slibů zázraků

U dětské imunity se často řeší vitamin C, vitamin D, zinek, selen, železo, vitamin B6, B12 nebo folát. Tyto látky mají v těle své role, ale u doplňků stravy je nutné držet se schválených zdravotních tvrzení a podmínek pro konkrétní výrobek.

Evropský registr zdravotních tvrzení uvádí povolená i nepovolená tvrzení a podmínky jejich použití. Například vitamin C, vitamin D a zinek mohou mít schválené tvrzení, že přispívají k normální funkci imunitního systému, pokud konkrétní výrobek splňuje podmínky pro použití tvrzení.

To ale neznamená, že doplněk stravy dítě ochrání před nemocí, vyléčí infekci nebo nahradí pestrou stravu. U dětí je navíc potřeba vybírat přípravky podle věku, dávkování a zdravotního stavu.

Vitamin D u dětí

Vitamin D je u dětí často řešený hlavně v období, kdy je méně slunečního záření, nebo při doporučení pediatra. U kojenců a malých dětí se dávkování vitaminu D řídí doporučením pediatra.

U doplňků s vitaminem D lze za splnění podmínek použít schválené tvrzení, že vitamin D přispívá k normální funkci imunitního systému. Není ale vhodné tvrdit, že vitamin D léčí infekce nebo zabrání nachlazení.

Při dlouhodobém užívání více doplňků najednou je vhodné zkontrolovat, zda dítě nepřijímá stejnou látku z několika přípravků současně.

Pitný režim a sliznice

Dostatek tekutin je důležitý pro běžné fungování těla, sliznice i rekonvalescenci při nemoci. Děti někdy málo pijí hlavně ve škole, při hře nebo při horečce.

Vhodné jsou:

• voda,
• slabé neslazené čaje,
• voda s ovocem bez cukru podle chuti,
• vývar při nemoci podle tolerance.

Slazené nápoje, energetické nápoje a velké množství džusů nejsou vhodným základem pitného režimu. Při horečce, průjmu nebo zvracení je potřeba tekutiny hlídat pečlivěji.

Pohyb venku a čerstvý vzduch

Přiměřený pohyb podporuje kondici, spánek, náladu i celkové zdraví dítěte. Dítě nemusí sportovat závodně. Důležité je, aby se pravidelně hýbalo přirozeně a podle možností trávilo čas venku.

Pomoci může:

• každodenní procházka,
• hra venku,
• jízda na kole nebo odrážedle,
• plavání,
• tanec,
• míčové hry,
• turistika,
• přiměřené kroužky bez přetížení.

Po horečce, chřipce nebo výraznější infekci by měl být návrat k pohybu postupný. Dítě nemusí hned po odeznění teploty zpět na trénink.

Školka, škola a opakované infekce

Nástup do školky bývá pro dětskou imunitu velký skok. Dítě se setká s mnoha novými infekcemi a může být nemocné častěji. Rodiče pak mají pocit, že dítě sotva dokončí jednu rýmu a začne další.

Pomoci může:

• nespěchat s návratem do kolektivu po horečce,
• nechat dítě pořádně dospat a zotavit se,
• učit hygienu rukou,
• učit kašlat a kýchat do lokte nebo kapesníku,
• pravidelně větrat,
• nepřetěžovat dítě kroužky během rekonvalescence,
• řešit dlouhodobý kašel nebo opakované horečky s pediatrem.

Dítě by nemělo chodit do školky nebo školy s horečkou, výraznou únavou, akutním zvracením, průjmem nebo stavem, kdy nezvládne běžný denní režim.

Pasivní kouření a dětské infekce

Kouř zatěžuje dětské dýchací cesty. Děti vystavené kouři mohou mít častější kašel, infekce dýchacích cest, zhoršení astmatu nebo delší zotavování. Pokud někdo v domácnosti kouří, je vhodné nekouřit v bytě, autě ani v blízkosti dítěte.

Nejlepší ochranou je nekuřácké prostředí. I kouření u okna nebo na balkoně nemusí stačit, protože kouř a částice se mohou držet na oblečení, vlasech a površích.

Stres, psychika a přetížení dítěte

Děti mohou reagovat na stres jinak než dospělí. Mohou být plačtivé, podrážděné, unavené, mít bolesti břicha, bolesti hlavy, horší spánek nebo nechutenství. Dlouhodobé přetížení může ovlivnit celkovou pohodu i regeneraci.

Zátěž může přicházet ze školy, kolektivu, konfliktů, přemíry kroužků, rodinných změn nebo vysokých očekávání. Součástí péče o odolnost dítěte je i klid, hra, bezpečné prostředí a dostatek času bez výkonu.

Očkování jako součást prevence

Očkování je jeden z důležitých nástrojů prevence některých infekčních onemocnění a jejich těžkých průběhů. Očkovací kalendář a případná nepovinná očkování je vhodné řešit s pediatrem podle věku, zdravotního stavu a rizik dítěte.

U dětí s chronickým onemocněním, oslabenou imunitou nebo speciální léčbou může být očkování individuálně plánované. V takovém případě je důležité řídit se pokyny pediatra nebo specialisty.

Hygiena bez přehánění

Dítě není potřeba držet ve sterilním prostředí. Rozumná hygiena ale pomáhá omezit šíření infekcí, hlavně v kolektivu a během sezóny viróz.

Užitečné návyky:

• mytí rukou po příchodu domů,
• mytí rukou před jídlem,
• mytí rukou po toaletě,
• používání kapesníků,
• kašlání a kýchání do lokte,
• vlastní láhev nebo hrneček,
• větrání,
• pravidelná výměna ručníků,
• neochutnávat cizí pití ve školce nebo škole.

Přehnané používání dezinfekcí a agresivních prostředků v běžném domácím prostředí ale není nutné a u citlivých dětí může dráždit kůži.

Doplňky stravy u dětí: kdy a jak opatrně

Doplňky stravy mohou být u dětí jen doplněním běžné stravy podle věku a určení výrobku. Nemají nahrazovat pestrý jídelníček, spánek, pohyb ani lékařskou péči.

U dětských doplňků stravy platí:

• vybírejte přípravky vhodné pro věk dítěte,
• dodržujte doporučené dávkování,
• nekombinujte více přípravků se stejnými látkami,
• u malých dětí se poraďte s pediatrem,
• při chronickém onemocnění se poraďte s lékařem,
• při užívání léků se poraďte s lékařem nebo lékárníkem,
• ukládejte přípravky mimo dosah dětí,
• nepoužívejte doplňky místo vyšetření při opakovaných infekcích.

U doplňků stravy není vhodné slibovat, že „posílí imunitu proti virům“, „ochrání před školkovými nemocemi“, „zabrání chřipce“ nebo „vyléčí opakované infekce“. Bezpečné je mluvit o doplnění pestré stravy a o schválených tvrzeních podle konkrétního složení výrobku.

Co při časté nemocnosti dítěte raději nedělat?

Některé postupy mohou dítěti spíš uškodit nebo oddálit správné řešení.

Nedoporučuje se:

• posílat dítě do kolektivu s horečkou,
• vracet dítě na trénink hned po nemoci,
• dávat antibiotika bez doporučení lékaře,
• používat doplňky jako náhradu lékaře,
• kombinovat mnoho vitaminů najednou,
• překračovat dávkování doplňků,
• dávat dítěti přípravky pro dospělé,
• dlouhodobě ignorovat únavu, hubnutí nebo neprospívání,
• podceňovat opakované zápaly plic,
• kouřit v domácnosti nebo autě,
• řešit dlouhodobé potíže pouze „na imunitu“.

Kdy vyhledat pediatra rychle?

U dítěte je vždy důležitý celkový stav. Některé příznaky je potřeba řešit bez čekání.

Pediatra nebo pohotovost kontaktujte co nejdříve, pokud se objeví:

• dušnost,
• rychlé nebo namáhavé dýchání,
• zatahování mezižebří při dýchání,
• modré nebo šedé rty,
• horečka u miminka,
• vysoká horečka, která se nedaří zvládat,
• horečka trvající déle než několik dní,
• opakované zvracení,
• známky dehydratace,
• dítě nemočí,
• dítě je malátné, zmatené nebo nereaguje jako obvykle,
• křeče,
• silná bolest,
• krvácivé projevy,
• rychlé zhoršení stavu.

CDC mezi varovné příznaky komplikací respiračních virů u malých dětí řadí rychlé nebo obtížné dýchání, namodralé rty či obličej, zatahování žeber při dýchání, bolest na hrudi, dehydrataci, nereagování při bdění a křeče.

Jak může pomoci InfoRadek?

Na infoPROinfo.cz vám s orientací v sortimentu může pomoci InfoRadek, chytrý poradce pro výběr produktů a kategorií. Můžete se ho zeptat například na dětské vitaminy podle věku, produkty s vitaminem C, vitaminem D nebo zinkem, bylinné čaje vhodné podle určení výrobku, pitný režim, běžnou péči při nachlazení nebo související články.

InfoRadek vám může pomoci najít vhodné kategorie a produkty podle aktuální nabídky e-shopu. Nenahrazuje ale pediatra, imunologa, lékaře, lékárníka ani odbornou léčbu. Pokud má dítě opakované, těžké nebo neobvyklé infekce, neprospívá, hubne, má dlouhodobé horečky, dušnost nebo jiné varovné příznaky, je vhodné obrátit se na odborníka.

Praktické shrnutí při snížené imunitě u dětí

Častější nemoci u dětí, hlavně ve školce a v zimě, mohou být běžnou součástí vývoje imunity. Přesto je důležité sledovat, zda dítě dobře roste, prospívá, zotavuje se mezi infekcemi a nemá těžké, dlouhé nebo neobvyklé infekce.

Zaměřte se hlavně na:

• dostatek spánku,
• pestrou stravu,
• pitný režim,
• přiměřený pohyb venku,
• rozumnou hygienu,
• nekuřácké prostředí,
• dostatek času na rekonvalescenci,
• nepřetěžování dítěte,
• očkování podle doporučení pediatra,
• bezpečné používání doplňků podle věku a složení,
• vyšetření při opakovaných nebo těžkých infekcích.

Doplňky stravy mohou být pouze doplněním pestré stravy a běžného režimu podle svého určení. Skutečně časté, těžké nebo neobvyklé infekce patří do rukou pediatra.

FAQ: Nejčastější otázky ke snížené imunitě u dětí

Je normální, že je dítě ve školce často nemocné?

Ano, častější infekce po nástupu do kolektivu jsou běžné. Odborný přehled uvádí, že 6 až 10 běžných virových infekcí za rok může být u dětí v normě, zvlášť v zimě nebo při školkové docházce.

Jak poznám, že už to není běžná nemocnost?

Zpozornět je vhodné při těžkých, dlouhých nebo neobvyklých infekcích, opakovaných zápalech plic, časté potřebě antibiotik, neprospívání, hubnutí, dlouhodobých horečkách, nočním pocení nebo opakovaných hlubších infekcích.

Co může dětskou imunitu podporovat v běžném režimu?

Základem je dostatek spánku, pestrá strava, pitný režim, přiměřený pohyb venku, nekuřácké prostředí, rozumná hygiena, očkování podle doporučení pediatra a dostatek času na zotavení po nemoci.

Mohou dětské vitaminy zabránit nemocem?

Ne. Doplňky stravy nezaručují, že dítě neonemocní, a nenahrazují pestrou stravu ani lékaře. Mohou pouze doplnit konkrétní živiny podle složení a věku dítěte.

Kdy jít s častou nemocností k pediatrovi?

K pediatrovi jděte, pokud jsou infekce velmi časté, těžké, dlouhé, opakují se zápaly plic nebo hlubší infekce, dítě špatně roste, hubne, má dlouhodobé horečky, noční pocení, výraznou únavu nebo potřebuje často antibiotika.

Je vhodné dávat dítěti doplňky pro dospělé?

Ne. Děti by měly používat pouze přípravky vhodné pro jejich věk a podle doporučeného dávkování. U malých dětí, chronických onemocnění nebo léků je vhodná konzultace s pediatrem nebo lékárníkem.

Může mi s výběrem produktů pomoci InfoRadek?

Ano, InfoRadek vám může pomoci najít související produkty, kategorie a články na infoPROinfo.cz. Nenahrazuje ale pediatra, imunologa, lékaře ani odbornou léčbu.