Vitamin C, chemicky kyselina L-askorbová, je ve vodě rozpustný vitamin nezbytný pro normální fungování lidského organismu. Člověk si jej na rozdíl od řady jiných živočichů nedokáže vytvářet v dostatečném množství, a proto jej musí přijímat potravou.

Vitamin C se přirozeně nachází zejména v ovoci a zelenině. Je citlivý na oxidaci, dlouhodobé skladování a některé způsoby tepelného zpracování.

V potravinářství se kyselina askorbová používá také jako antioxidant a může být označena přídatným kódem E300.

Základní informace

• Název: vitamin C

• Chemický název: kyselina L-askorbová

• Sumární vzorec: C₆H₈O₆

• Rozpustnost: ve vodě

• Referenční hodnota příjmu pro označování potravin v EU: 80 mg denně pro dospělé

• EFSA populační referenční příjem: 110 mg/den pro dospělé muže a 95 mg/den pro dospělé ženy

• Potravinářské označení kyseliny askorbové: E300

• Hlavní zdroje: ovoce, zelenina a výrobky z nich

Referenční hodnota 80 mg používaná na etiketách potravin není totéž jako populační referenční příjem EFSA. Nařízení (EU) č. 1169/2011 stanovuje pro vitamin C při označování potravin referenční hodnotu 80 mg, zatímco EFSA stanovila pro dospělé PRI 110 mg pro muže a 95 mg pro ženy.

Co je vitamin C

Vitamin C patří mezi vitaminy rozpustné ve vodě.

Biologicky aktivní formou je kyselina L-askorbová a její oxidovaná forma dehydroaskorbová kyselina může být v organismu znovu přeměňována.

Vitamin C se účastní řady enzymatických reakcí a má význam mimo jiné při tvorbě kolagenu, metabolismu některých látek a ochraně buněk před oxidativním stresem.

Na rozdíl od vitaminů rozpustných v tucích se v lidském organismu nevytvářejí rozsáhlé dlouhodobé zásoby vitaminu C, proto je důležitý jeho pravidelný přísun potravou.

Kyselina askorbová a E300

Kyselina askorbová se v potravinářství používá také jako přídatná látka označovaná kódem E300.

Její technologickou funkcí je zejména omezení nežádoucích oxidačních změn v potravinách.

Používá se například při výrobě:

• některých masných výrobků,

• nápojů,

• ovocných a zeleninových výrobků,

• pekařských výrobků,

• dalších zpracovaných potravin.

Použití kyseliny askorbové jako přídatné látky a její přirozená přítomnost jako vitaminu C jsou chemicky spojeny se stejnou základní látkou, ale v označování potravin může mít rozdílný technologický kontext.

Historie objevu vitaminu C

Příběh vitaminu C je úzce spojen s kurdějemi, které byly po staletí vážným problémem zejména při dlouhých námořních cestách.

Postupně se ukázalo, že konzumace čerstvého ovoce a zeleniny může vzniku kurdějí zabránit.

Vitamin C byl chemicky izolován na konci 20. let 20. století. Významnou roli při jeho výzkumu sehrál maďarský biochemik Albert Szent-Györgyi, který látku původně označoval jako kyselinu hexuronovou.

V následujících letech byla potvrzena její souvislost s antiskorbutickým faktorem v potravě a byla objasněna také její chemická struktura.

Proč si člověk vitamin C nevytváří

Řada živočichů je schopna vitamin C syntetizovat ve vlastním organismu.

Člověk, ostatní vyšší primáti, morčata a některé další živočišné druhy však tuto schopnost během evoluce ztratili.

U člověka proto musí vitamin C pocházet z potravy.

Tato vlastnost není sama o sobě nemocí nebo „genetickým defektem“, jak někdy uvádějí starší popularizační texty. Jde o evolučně vzniklou ztrátu metabolické dráhy, která za podmínek dostatečného přísunu vitaminu C potravou není problémem.

Jaké funkce má vitamin C v organismu

Vitamin C se účastní řady biologických procesů.

Evropská unie pro něj povolila několik zdravotních tvrzení na základě hodnocení EFSA. Tato tvrzení mohou být používána v komerční komunikaci pouze tehdy, pokud konkrétní potravina splňuje stanovené podmínky.

Vitamin C a kolagen

Vitamin C přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci:

• krevních cév,

• kostí,

• chrupavek,

• dásní,

• kůže,

• zubů.

Jde o autorizovaná zdravotní tvrzení EU.

Kolagen je strukturální bílkovina významná pro pojivové tkáně organismu.

Vitamin C se účastní reakcí nezbytných pro správnou tvorbu kolagenových struktur.

Vitamin C a imunitní systém

V Evropské unii je povoleno tvrzení:

Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému.

Toto tvrzení ale smí být použito pouze u potraviny, která splňuje podmínky pro označení jako zdroj vitaminu C.

Není proto vhodné zaměňovat legislativně přesnou formulaci za kategorické marketingové věty typu:

• vitamin C zabrání nachlazení,

• vitamin C léčí infekci,

• vitamin C ochrání před chřipkou.

Taková tvrzení nejsou totožná se schváleným zdravotním tvrzením EU.

Vitamin C a intenzivní fyzická aktivita

Existuje také zvláštní autorizované tvrzení, podle něhož:

Vitamin C přispívá k udržení normální funkce imunitního systému během intenzivního fyzického výkonu a po něm.

Toto tvrzení má ale specifickou podmínku: potravina musí poskytovat 200 mg vitaminu C denně navíc k doporučenému dennímu příjmu a spotřebiteli musí být tato podmínka sdělena.

Proto jej nelze automaticky používat u libovolného výrobku obsahujícího malé množství vitaminu C.

Vitamin C a oxidativní stres

V EU je autorizováno také tvrzení:

Vitamin C přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem.

Oxidativní stres označuje stav, kdy je narušena rovnováha mezi tvorbou reaktivních forem kyslíku a schopností organismu s nimi pracovat.

Výraz „antioxidant“ je proto u vitaminu C v biochemickém kontextu oprávněný, ale neměl by být převáděn na tvrzení o prevenci konkrétní nemoci.

Vitamin C a únava

Dalším povoleným tvrzením EU je:

Vitamin C přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání.

I zde platí, že konkrétní potravina musí splňovat stanovené podmínky pro obsah vitaminu C.

Vitamin C a energetický metabolismus

Vitamin C přispívá k normálnímu energetickému metabolismu.

Neznamená to, že vitamin C sám o sobě dodává organismu energii v podobě kalorií.

Jde o jeho účast na normálních metabolických procesech organismu. Toto tvrzení je autorizováno v EU.

Vitamin C a nervová soustava

V Evropské unii jsou povolena také tvrzení, že vitamin C:

• přispívá k normální činnosti nervové soustavy,

• přispívá k normální psychické činnosti.

Také tato tvrzení lze používat pouze při splnění legislativních podmínek.

Vitamin C a železo

Vitamin C zvyšuje vstřebávání železa.

Jde o další autorizované zdravotní tvrzení EU.

Praktický význam má zejména u nehemového železa obsaženého v rostlinných potravinách.

Proto se mohou v jídelníčku přirozeně vhodně doplňovat například potraviny obsahující železo a zelenina nebo ovoce obsahující vitamin C.

Vitamin C a vitamin E

EU rovněž povoluje tvrzení:

Vitamin C přispívá k regeneraci redukované formy vitaminu E.

Jde o příklad vzájemného propojení antioxidantů v metabolismu organismu.

Přirozené zdroje vitaminu C

Hlavními zdroji vitaminu C v běžném jídelníčku jsou ovoce a zelenina. EFSA uvádí mezi významnými přispěvateli k příjmu vitaminu C ovoce, zeleninu, jejich šťávy a také brambory.

Mezi potraviny, které mohou vitamin C přirozeně obsahovat ve významnějším množství, patří například:

• červená a zelená paprika,

• černý rybíz,

• kiwi,

• citrusové plody,

• jahody,

• brokolice,

• růžičková kapusta,

• květák,

• zelí,

• brambory,

• rajčata,

• šípky,

• rakytník.

Obsah vitaminu C se však výrazně liší podle konkrétního druhu, odrůdy, stupně zralosti, skladování a způsobu zpracování.

Je citron nejlepším zdrojem vitaminu C?

Citron je známým zdrojem vitaminu C, ale zdaleka není jediným ani automaticky nejbohatším.

Některé druhy paprik, rybízu, kiwi, šípků nebo jiné ovoce a zelenina mohou obsahovat v přepočtu na stejnou hmotnost více vitaminu C než citrusy.

Výhodou citrusů je zejména jejich běžná dostupnost a snadné zařazení do jídelníčku.

Vitamin C v bramborách

Brambory nebývají vnímány jako typický „vitaminový“ zdroj, ale vzhledem k množství, v jakém se tradičně konzumují, mohou přispívat k celkovému příjmu vitaminu C.

EFSA zahrnuje brambory mezi hlavní přispěvatele k příjmu vitaminu C v evropské stravě.

Vitamin C je citlivý na zpracování

Vitamin C patří mezi relativně citlivé vitaminy.

Jeho obsah může klesat působením:

• kyslíku,

• vyšší teploty,

• světla,

• dlouhého skladování,

• vyluhování do vody.

Není však správné používat univerzální pravidlo typu „každých pět minut vaření znamená přesně desetiprocentní ztrátu“.

Skutečná ztráta závisí na druhu potraviny, velikosti kousků, množství vody, teplotě, délce zpracování a dalších faktorech.

Vaření ve vodě

Při vaření může vitamin C ubývat dvěma hlavními způsoby:

1. rozkladem působením tepla a oxidace,

2. vyluhováním do vody, protože je rozpustný ve vodě.

Pokud se voda z vaření následně použije například v polévce, část vyluhovaného vitaminu zůstává součástí pokrmu.

Vaření v páře

Šetrnější metody s kratší dobou tepelného zpracování a menším kontaktem s vodou mohou pomoci snížit ztráty vitaminu C.

Patří mezi ně například krátké vaření v páře nebo rychlá tepelná úprava.

Výsledek ale vždy závisí na konkrétní potravině a postupu.

Mražení

Mražení může být pro uchování vitaminu C relativně šetrným způsobem skladování.

Před průmyslovým zmrazením zeleniny se však často používá blanšírování, během kterého může část vitaminu C ubýt.

Na druhou stranu se při zmrazeném skladování následné změny zpravidla výrazně zpomalí.

Krájení a skladování

Po rozkrojení ovoce nebo zeleniny se zvětší plocha vystavená kyslíku.

Proto může při delším skladování nakrájených potravin docházet k postupným ztrátám vitaminu C.

Pro běžnou domácnost je vhodné:

• ovoce a zeleninu zbytečně dlouho neskladovat nakrájené,

• tepelnou úpravu zbytečně neprodlužovat,

• používat přiměřené množství vody.

Kolik vitaminu C člověk potřebuje

U této otázky je důležité rozlišovat několik různých hodnot.

Referenční hodnota pro označování potravin v EU

Pro výživové označování stanovuje nařízení (EU) č. 1169/2011 pro dospělého hodnotu:

80 mg vitaminu C denně.

Tato hodnota se používá například při vyjádření procenta referenční hodnoty příjmu na etiketě potraviny.

Populační referenční příjem EFSA

EFSA stanovila pro zdravé dospělé populační referenční příjem:

• muži: 110 mg/den

• ženy: 95 mg/den.

PRI představuje množství považované za dostatečné pro prakticky všechny osoby dané populační skupiny.

Proto nejsou hodnoty 80 mg a 95/110 mg ve vzájemném rozporu – slouží k odlišným účelům.

Výživové tvrzení „zdroj vitaminu C“

Označení „zdroj vitaminu C“ je v Evropské unii regulovaným výživovým tvrzením.

Nestačí tedy pouze tvrdit, že nějaká potravina vitamin C obsahuje.

Výrobek musí splňovat minimální množství stanovené evropskými pravidly pro významné množství vitaminu.

Stejná podmínka je zásadní i pro většinu autorizovaných zdravotních tvrzení o vitaminu C.

Vitamin C v doplňcích stravy

Doplňky stravy mohou obsahovat vitamin C například ve formě:

• kyseliny askorbové,

• askorbátů,

• dalších legislativně povolených zdrojů vitaminu C.

Množství se mezi výrobky výrazně liší.

Při výběru je důležité řídit se:

• množstvím vitaminu C v denní dávce,

• doporučeným dávkováním,

• celkovým příjmem z ostatních zdrojů,

• informacemi uvedenými výrobcem.

Doplněk stravy není náhradou pestré a vyvážené stravy.

Je více vitaminu C vždy lépe?

Ne.

Vyšší dávka automaticky neznamená větší přínos.

Organismus reguluje vstřebávání a hospodaření s vitaminem C a při vysokém příjmu se větší podíl může vylučovat močí.

To ale neznamená, že je jakékoli množství bez rizika nebo že při předávkování „hrozí pouze vyloučení močí“, jak uvádí původní verze článku.

Vyšší dávky mohou u některých osob způsobovat zejména zažívací obtíže.

Vysoké dávky vitaminu C

U vysokého příjmu z doplňků se mohou objevit například:

• průjem,

• nevolnost,

• křeče nebo nepříjemné pocity v oblasti břicha.

U osob s některými zdravotními predispozicemi může být vhodná zvýšená opatrnost.

Obecný článek na e-shopu proto nemá doporučovat megadávky ani dlouhodobou suplementaci bez konkrétního důvodu.

Vitamin C a ledvinové kameny

Diskuse o vysokých dávkách vitaminu C se týká také tvorby oxalátu a možného rizika ledvinových kamenů u citlivých osob.

Riziko není stejné pro všechny lidi a závisí mimo jiné na dávce a individuálních predispozicích.

Proto není vhodné tvrdit ani to, že vysoké dávky jsou zcela bezpečné, ani že automaticky způsobují ledvinové kameny.

Vitamin C a laboratorní vyšetření

Velmi vysoké dávky vitaminu C mohou ovlivnit výsledky některých laboratorních metod.

Pokud člověk užívá vysokodávkované přípravky a podstupuje laboratorní vyšetření, je vhodné tuto informaci sdělit zdravotnickému pracovníkovi.

Nedostatek vitaminu C

Dlouhodobě nedostatečný přísun vitaminu C může postupně vést k jeho deficitu.

Nejtěžší formou nedostatku jsou kurděje neboli skorbut.

Jejich rozvoj souvisí zejména s poruchou tvorby kolagenu.

Kurděje

Kurděje byly v minulosti známé zejména mezi námořníky a lidmi dlouhodobě odkázanými na stravu prakticky bez čerstvého ovoce a zeleniny.

Projevy závažného nedostatku mohou zahrnovat například:

• únavu a slabost,

• krvácení z dásní,

• zhoršené hojení,

• zvýšenou krvácivost,

• změny na kůži a pojivových tkáních,

• v pokročilém stavu ztrátu zubů a další závažné komplikace.

Dnes jsou kurděje při běžné pestré stravě v Evropě vzácné.

Kdo může být nedostatkem ohrožen

Riziko nedostatečného příjmu se může zvýšit například při dlouhodobě velmi jednostranné stravě nebo výrazně omezené konzumaci ovoce a zeleniny.

Individuální potřeby mohou ovlivňovat také různé životní a zdravotní okolnosti.

Není však vhodné z obecného seznamu rizikových skupin automaticky vytvářet doporučení, že každý člověk z dané skupiny potřebuje doplněk stravy.

Vitamin C a nachlazení

Vitamin C je dlouhodobě spojován s představou prevence nebo léčby nachlazení.

Toto téma významně popularizoval ve 20. století také chemik a dvojnásobný držitel Nobelovy ceny Linus Pauling, který propagoval velmi vysoké dávky vitaminu C.

Jeho doporučení megadávek však neodpovídají dnešním běžným výživovým doporučením.

Pro komerční komunikaci je podstatné, že autorizované zdravotní tvrzení EU zní „Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému“, nikoli „vitamin C léčí nebo předchází nachlazení“.

Vitamin C a rakovina

Vitamin C není možné na e-shopu prezentovat jako prostředek k léčbě nebo prevenci rakoviny.

Takové tvrzení by bylo z hlediska potravinové komunikace nepřípustné a zároveň by překračovalo odborně podložené použití vitaminu C jako živiny.

Historické tvrzení Linuse Paulinga o širokém léčebném využití vysokých dávek je možné zmínit pouze jako součást historie výzkumu a kontroverzí, nikoli jako současné doporučení.

Vitamin C v potravinářství

Kyselina askorbová má kromě nutričního významu také technologické využití.

Jako antioxidant pomáhá omezovat některé oxidační změny potravin.

Používá se například při výrobě:

• nápojů,

• ovocných výrobků,

• zpracovaného masa,

• některých pekařských výrobků,

• dalších potravin.

Na etiketě může být uvedena názvem kyselina askorbová nebo podle konkrétního způsobu označení jako E300.

Vitamin C versus kyselina citronová

Vitamin C a kyselina citronová nejsou totéž.

Vitamin C = kyselina askorbová.

Kyselina citronová = jiná organická kyselina, která je hojně zastoupena například v citrusových plodech a používá se také jako regulátor kyselosti.

Citron tedy obsahuje jak kyselinu citronovou, tak určité množství vitaminu C, ale jde o dvě rozdílné látky.

Vitamin C versus „přírodní“ a „syntetický“

Kyselina L-askorbová má stejnou základní chemickou strukturu bez ohledu na to, zda pochází z potraviny nebo byla vyrobena průmyslově.

Potravina však samozřejmě obsahuje vedle vitaminu C také mnoho dalších přirozených složek, například vlákninu, cukry, minerální látky a rostlinné metabolity.

Proto nejsou celý kus ovoce a izolovaný vitamin C nutričně totožné produkty.

Nejčastější otázky o vitaminu C

Co je vitamin C?

Vitamin C je ve vodě rozpustný vitamin, chemicky kyselina L-askorbová, který člověk musí získávat z potravy.

Jaký je chemický název vitaminu C?

Kyselina L-askorbová.

Co znamená E300?

E300 je potravinářské označení kyseliny askorbové používané například jako antioxidant.

K čemu vitamin C přispívá?

EU autorizovala mimo jiné tvrzení, že vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému, ochraně buněk před oxidativním stresem, normální tvorbě kolagenu, normálnímu energetickému metabolismu a ke snížení míry únavy a vyčerpání.

Kolik vitaminu C potřebuje dospělý člověk?

Pro označování potravin je v EU referenční hodnota 80 mg denně. EFSA stanovila populační referenční příjem pro zdravé dospělé na 110 mg denně pro muže a 95 mg denně pro ženy.

Jaké potraviny obsahují vitamin C?

Významnými zdroji jsou ovoce a zelenina, například paprika, citrusy, kiwi, rybíz, jahody, brokolice, zelí, brambory, rajčata, šípky nebo rakytník. EFSA uvádí jako hlavní přispěvatele k příjmu ovoce, zeleninu, jejich šťávy a brambory.

Ničí se vitamin C vařením?

Tepelným zpracováním může jeho množství klesat, ale ztráta závisí na délce vaření, teplotě, množství vody a konkrétní potravině.

Je vitamin C antioxidant?

Ano. EU autorizovala tvrzení, že vitamin C přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem.

Podporuje vitamin C imunitu?

Legislativně přesná autorizovaná formulace zní: Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému. Použití tohoto tvrzení u konkrétní potraviny podléhá stanoveným podmínkám.

Léčí vitamin C nachlazení?

Takové tvrzení není autorizovaným zdravotním tvrzením EU pro potraviny. Vitamin C nelze na e-shopu propagovat jako léčbu nachlazení.

Může být vitaminu C příliš mnoho?

Ano. Přestože má vitamin C relativně nízkou akutní toxicitu, vysoké dávky mohou způsobovat zejména zažívací obtíže a nejsou automaticky prospěšnější než běžný dostatečný příjem.

Je kyselina askorbová stejná jako kyselina citronová?

Ne. Jde o dvě odlišné chemické látky.

Shrnutí

Vitamin C neboli kyselina L-askorbová je ve vodě rozpustný vitamin, který člověk musí přijímat potravou.

Významnými zdroji jsou zejména ovoce a zelenina. Vitamin C je citlivý na kyslík, dlouhé skladování a některé způsoby tepelného zpracování.

Evropská unie má pro vitamin C řadu autorizovaných zdravotních tvrzení. Patří mezi ně například příspěvek k normální funkci imunitního systému, normální tvorbě kolagenu, ochraně buněk před oxidativním stresem, normálnímu energetickému metabolismu nebo snížení míry únavy a vyčerpání. Použití těchto tvrzení u konkrétního výrobku je možné pouze při splnění stanovených podmínek.

Pro označování potravin je v EU referenční hodnota příjmu vitaminu C 80 mg denně, zatímco EFSA stanovila populační referenční příjem 110 mg denně pro dospělé muže a 95 mg denně pro dospělé ženy.

Vyšší dávka vitaminu C automaticky neznamená větší přínos a vysokodávkované doplňky není vhodné v obecném informačním článku doporučovat bez zohlednění individuální situace.

Upozornění: Tento článek má obecný informační a vzdělávací charakter. Nenahrazuje individuální výživové ani zdravotní doporučení. Zdravotní tvrzení uvedená v článku vycházejí z autorizovaných tvrzení Evropské unie; jejich použití u konkrétního výrobku je možné pouze při splnění příslušných legislativních podmínek.

Aktualizováno: srpen 2026

Poznámka k tvorbě článku: Při přípravě a jazykovém zpracování textu byl jako pomocný nástroj využit model ChatGPT společnosti OpenAI. Výsledný obsah byl následně redakčně zpracován a upraven pro účely tohoto webu.