Bříza bělokorá

Bříza bělokorá (Betula pendula), označovaná také jako bříza bradavičnatá, je opadavý listnatý strom z čeledi břízovitých (Betulaceae). Patří mezi nejznámější evropské dřeviny a snadno ji poznáme podle nápadně bílé kůry, jemné koruny, převisajících větviček a drobných trojúhelníkovitých listů.

Je typickou pionýrskou dřevinou – dokáže rychle osídlovat paseky, požářiště, opuštěné plochy, výsypky a další místa s narušenou půdou. Díky lehkým semenům šířeným větrem se může dostat na značné vzdálenosti od mateřského stromu.

Bříza má význam nejen v přírodních ekosystémech, ale také v lesnictví, zahradnictví, tradičních řemeslech a kulturní historii evropských národů.

Co je bříza bělokorá

Bříza bělokorá má vědecký název Betula pendula Roth.

Mezi její typické znaky patří:

• bílá až stříbřitě bílá kůra,

• jemné převisající větévky,

• trojúhelníkovité až kosočtverečné listy,

• dvojitě pilovitý okraj listů,

• samčí a samičí jehnědy,

• drobné křídlaté nažky,

• rychlý růst v mládí.

V České republice je přirozenou součástí krajiny a patří mezi velmi rozšířené domácí dřeviny.

Botanický popis

Bříza bělokorá je středně vysoký strom, který obvykle dorůstá přibližně 15 až 25 metrů. Na vhodných stanovištích mohou některé stromy dosahovat i větší výšky.

Koruna bývá:

• vzdušná,

• nepravidelná,

• vejčitá až protáhle oválná,

• tvořená jemnými větvemi.

U starších stromů jsou koncové větvičky často výrazně převislé. Právě tato vlastnost se odráží v latinském druhovém jménu pendula, tedy „převislá“.

Bříza má poměrně lehkou, průsvitnou korunu, kterou proniká dostatek světla do nižších vrstev vegetace.

Kmen a charakteristická bílá kůra

Jedním z nejvýraznějších znaků břízy je její bílá kůra.

Mladé větve mají nejprve:

• hnědavé,

• načervenalé,

• později světlejší zbarvení.

S přibývajícím věkem se na kmeni vytváří typická bílá borka, která se odlupuje v tenkých papírovitých vrstvách.

Na bázi starších kmenů se borka postupně mění. Bývá:

• tmavší,

• silnější,

• hluboce rozpraskaná,

• černošedá až černá.

Proto může starší bříza působit v dolní části kmene velmi odlišně od mladých jedinců.

Proč je březová kůra bílá

Typická světlá barva souvisí především s vysokým zastoupením betulinu, triterpenové látky přítomné ve vnějších vrstvách kůry.

Bílá barva také výrazně odráží dopadající sluneční záření.

Tento znak je zvlášť nápadný u bříz rostoucích v chladnějších oblastech, kde může povrch kmene během slunečných zimních dnů zažívat výrazné teplotní rozdíly.

Mladé větvičky

Mladé letorosty břízy bělokoré jsou tenké a často nesou drobné pryskyřičné žlázky připomínající malé bradavičky.

Právě podle nich vznikl český název:

bříza bradavičnatá.

Tento znak pomáhá při rozlišování od některých podobných druhů, zejména od břízy pýřité.

Listy břízy

Listy jsou střídavé a poměrně malé.

Typický list je:

• trojúhelníkovitý až kosočtverečný,

• dlouze zašpičatělý,

• na bázi široký až klínovitý,

• na okraji výrazně dvojitě pilovitý.

Listy jsou zpravidla přibližně 3 až 7 cm dlouhé.

Na jaře mají svěže zelenou barvu, během léta tmavnou a na podzim se před opadem zbarvují do:

• žluté,

• zlatožluté,

• někdy žlutozelené.

Pupeny

Pupeny jsou malé, podlouhlé až vejčité a přiléhají nebo mírně odstávají od větvičky.

Jejich povrch bývá:

• hnědý,

• lesklý,

• někdy lehce pryskyřičný.

Listové pupeny se otevírají časně na jaře.

Květy břízy

Bříza je jednodomá rostlina. Samčí i samičí květy tedy vyrůstají na stejném stromě, ale jsou uspořádány v oddělených květenstvích.

Květenství mají podobu jehněd.

Samčí jehnědy

Samčí jehnědy:

• vznikají již v předchozím roce,

• přezimují na větvích,

• na jaře se prodlužují,

• jsou převislé.

V době kvetení mohou dosahovat délky přibližně několika centimetrů.

Produkují velké množství lehkého pylu, který přenáší vítr.

Samičí jehnědy

Samičí jehnědy jsou:

• kratší,

• zpočátku vzpřímené,

• zelenavé,

• objevují se současně s novými listy.

Po opylení se postupně zvětšují a mění v plodenství.

Kdy bříza kvete

Bříza bělokorá kvete zpravidla na jaře, nejčastěji:

• během dubna,

• v květnu,

• podle lokality a počasí někdy již koncem března.

Doba kvetení se výrazně mění podle:

• nadmořské výšky,

• teploty,

• průběhu jara,

• zeměpisné polohy.

Březový pyl

Bříza patří mezi významné zdroje větrem přenášeného pylu.

V době kvetení mohou samčí jehnědy produkovat velké množství drobných pylových zrn, která jsou unášena vzduchem na značné vzdálenosti.

Březový pyl patří v Evropě mezi významné sezónní pylové alergeny.

Pro osoby s pylovou alergií je rozhodující konkrétní pylová situace, která se mezi jednotlivými regiony i roky výrazně liší. Aktuální koncentrace proto nelze spolehlivě určit pouze podle kalendářního data.

Plody břízy

Po opylení dozrávají samičí jehnědy v protáhlá válcovitá plodenství.

Jednotlivé plody jsou velmi drobné nažky opatřené blanitými křídly.

Křídla umožňují:

• snadné zachycení větrem,

• přenos na velké vzdálenosti,

• rychlé osidlování nových ploch.

Po dozrání se plodenství postupně rozpadá a uvolňuje tisíce drobných plodů.

Šíření semen

Bříza je typickým příkladem anemochorní rostliny, tedy rostliny, jejíž plody a semena se šíří větrem.

Drobné křídlaté nažky mají velmi nízkou hmotnost.

Díky tomu se mohou dostat:

• na paseky,

• do lomů,

• na výsypky,

• na opuštěná pole,

• na střechy a okraje staveb,

• na další nezarostlá místa.

Pokud mají dostatek světla a alespoň minimální množství vláhy, mohou zde rychle vyklíčit.

Pionýrská dřevina

Bříza bělokorá patří mezi nejtypičtější pionýrské dřeviny střední Evropy.

Pionýrské druhy jsou rostliny, které jako jedny z prvních osidlují nově vzniklá nebo narušená stanoviště.

Bříza se často objevuje například:

• po lesních požárech,

• po těžbě lesa,

• na opuštěných polích,

• na skrývkách,

• na důlních výsypkách,

• v lomech,

• na železničních náspech.

Její výhodou je rychlý růst, brzká tvorba semen a schopnost šířit je na velké vzdálenosti.

Význam pionýrských porostů

Pionýrský porost břízy může postupně měnit podmínky stanoviště.

Stromy:

• zastíní část půdy,

• zachycují opad,

• vytvářejí organickou hmotu,

• mění mikroklima,

• poskytují prostor dalším organismům.

Pod jejich ochranou se mohou postupně uchycovat další dřeviny, které mají v počáteční fázi vyšší nároky na prostředí.

Bříza tak bývá součástí přirozené sukcese, tedy postupného vývoje rostlinného společenstva.

Přirozené rozšíření

Betula pendula má velmi rozsáhlý přirozený areál.

Vyskytuje se především:

• v Evropě,

• v rozsáhlých oblastech mírné Asie,

• v části severozápadní Afriky.

Současné botanické databáze uvádějí přirozený výskyt od Evropy přes Sibiř a další části Asie a u druhu v širším pojetí také některé severní oblasti Severní Ameriky.

Druh byl člověkem vysazen i mimo svůj původní areál.

Výskyt v České republice

Bříza bělokorá je v České republice běžným původním druhem.

Roste:

• v nížinách,

• v pahorkatinách,

• v podhorských oblastech,

• místy i ve vyšších polohách.

Vyskytuje se například:

• ve světlých lesích,

• na pasekách,

• na suchých svazích,

• na okrajích lesů,

• v bývalých lomech,

• na výsypkách,

• na opuštěných pozemcích.

Její současný výskyt na území ČR dokládá také databáze české flóry Pladias.

Nároky na stanoviště

Bříza je výrazně světlomilná dřevina.

Nejlépe roste na otevřených místech s dostatkem slunečního světla.

Dokáže růst na mnoha typech půdy:

• písčitých,

• hlinitých,

• kamenitých,

• kyselých,

• poměrně chudých na živiny.

Dobře snáší i stanoviště, kde by náročnější dřeviny zpočátku neprosperovaly.

Není však specialistou na trvale silně zamokřené prostředí. Na velmi vlhkých a rašelinných stanovištích bývá častější její příbuzná bříza pýřitá.

Bříza bělokorá a bříza pýřitá

Nejčastější záměnou ve střední Evropě je bříza pýřitá (Betula pubescens).

Oba druhy jsou si podobné, ale liší se několika znaky.

Bříza bělokorá mívá:

• mladé větvičky s pryskyřičnými bradavičkami,

• větvičky většinou lysé,

• více převisající koncové větve,

• trojúhelníkovitější listy,

• výrazně dvojitě pilovitý okraj.

Bříza pýřitá mívá:

• mladé větvičky více ochlupené,

• méně převisající větve,

• listy spíše vejčité až kosočtverečné,

• větší vazbu na vlhčí stanoviště.

Oba druhy se navíc mohou v některých oblastech křížit, což může určování komplikovat.

Další podobné druhy

V parcích a zahradách se pěstují také další druhy bříz, například:

• bříza papírovitá (Betula papyrifera),

• bříza himálajská (Betula utilis),

• různé zahradní kultivary.

Při určování je proto vhodné sledovat:

• tvar listu,

• ochlupení větviček,

• vzhled borky,

• jehnědy,

• celkový habitus stromu.

Bříza v zahradnictví

Bříza bělokorá se často používá jako okrasný strom.

Uplatňuje se:

• jako solitéra,

• ve skupinových výsadbách,

• v parcích,

• v přírodně pojatých zahradách,

• při rekultivacích,

• při ozeleňování rozsáhlejších ploch.

Je ceněna pro:

• bílý kmen,

• lehkou korunu,

• jemné větvení,

• žluté podzimní zbarvení.

Kultivary

Existuje řada zahradnických kultivarů břízy bělokoré.

Mezi známé formy patří například kultivary s:

• výrazně převislou korunou,

• členěnými listy,

• tmavě purpurovým olistěním,

• kompaktnějším růstem.

Jedním z tradičních převislých kultivarů je 'Youngii', který vytváří výraznou deštníkovitou až převislou korunu.

Při výběru kultivaru je důležité počítat s jeho konečnou velikostí a tvarem.

Výsadba na zahradě

Bříze vyhovuje především místo s dostatkem světla.

Při výsadbě je vhodné počítat s tím, že běžný druh může vyrůst ve velký strom.

Neměl by být vysazován:

• těsně u domu,

• pod elektrickým vedením,

• do velmi malých předzahrádek,

• příliš blízko jiných velkých dřevin.

Kořenový systém využívá vláhu z poměrně rozsáhlého okolí, což může ovlivňovat rostliny pěstované bezprostředně pod korunou.

Dřevo břízy

Březové dřevo je světlé, jemné a poměrně homogenní.

Tradičně se používá například:

• v nábytkářství,

• při výrobě překližek,

• pro drobné dřevěné výrobky,

• na topivo,

• v některých řemeslných oborech.

Dřevo nemá výrazně barevně odlišené jádro a běl.

Dobře se opracovává, ale při dlouhodobém vystavení venkovní vlhkosti bez ochrany není mimořádně trvanlivé.

Březová kůra

Březová kůra byla v různých severoevropských a asijských kulturách významnou přírodní surovinou.

Historicky se používala například:

• k rozdělávání ohně,

• na nádoby a schránky,

• k pokrývání konstrukcí,

• při různých řemeslech.

Vnější vrstva obsahuje látky odpuzující vodu a hoří poměrně snadno i při určité vlhkosti.

Při získávání kůry ze živého stromu však může dojít k vážnému poškození dřeviny. Kůru proto není vhodné svévolně odstraňovat ze živých stromů.

Březová míza

Na začátku jara proudí břízou velké množství vody s rozpuštěnými látkami z kořenů do rašící koruny.

Tato tekutina se označuje jako březová míza.

V některých zemích má její tradiční sběr dlouhou historii.

Míza obsahuje převážně:

• vodu,

• malé množství přirozených cukrů,

• minerální látky a další rozpuštěné složky v proměnlivém množství.

Její přesné složení se mění podle druhu, půdy, počasí, období sběru a konkrétního stromu.

Sběr březové mízy

Získávání mízy vyžaduje narušení kmene.

Neodborný zásah může:

• poškodit strom,

• vytvořit vstupní místo pro mikroorganismy,

• oslabit mladé nebo malé stromy.

Navíc nelze mízu získávat z cizích stromů bez souhlasu vlastníka a na některých územích mohou platit další pravidla ochrany přírody.

Proto není vhodné chápat popis tradičního sběru jako návod k nařezávání volně rostoucích bříz.

Březový list

Sušené listy břízy se v odborné rostlinné terminologii označují jako Betulae folium.

Evropská agentura pro léčivé přípravky používá tento pojem pro listy:

• Betula pendula,

• Betula pubescens,

• případně jejich hybridů.

Pro zpracování se používají usušené listy nebo jejich přípravky.

EMA hodnotí březový list v rámci regulace rostlinných léčivých přípravků. Toto hodnocení nelze automaticky převádět na potraviny nebo doplňky stravy.

Přirozeně obsažené látky v listech

Březové listy obsahují řadu sekundárních rostlinných látek.

V odborné literatuře se popisují například:

• flavonoidy,

• fenolické kyseliny,

• třísloviny,

• triterpenické sloučeniny,

• menší množství dalších rostlinných složek.

Jejich množství závisí na:

• druhu břízy,

• stáří listů,

• období sklizně,

• stanovišti,

• způsobu sušení.

Samotná přítomnost určité látky není důkazem konkrétního účinku potraviny nebo doplňku stravy.

Betulin v březové kůře

Jednou z charakteristických látek březové kůry je betulin.

Patří mezi pentacyklické triterpeny a ve vnější vrstvě bílé kůry může být zastoupen ve významném množství.

Právě betulin je spojen s typickým světlým vzhledem březové borky a je předmětem odborného výzkumu.

Výsledky výzkumu izolované látky však nelze automaticky převádět na zdravotní tvrzení o březové kůře, čaji nebo jiném spotřebitelském výrobku.

Historie a tradiční používání

Bříza má významné místo v evropské a zejména severoevropské lidové kultuře.

Historicky byly využívány:

• listy,

• větvičky,

• kůra,

• dřevo,

• míza.

Bříza se objevuje v:

• lidových tradicích,

• historických herbářích,

• řemeslech,

• sezónních zvycích,

• tradičním hospodářství.

Tyto údaje představují kulturní a etnobotanický kontext. Historické používání není samo o sobě důkazem léčebného účinku.

Bříza a bylinné léčivé přípravky

Evropská agentura pro léčivé přípravky má pro Betulae folium – březový list evropskou bylinnou monografii.

Ta se vztahuje na přípravky posuzované jako rostlinné léčivé přípravky a na konkrétně definované podmínky jejich použití.

Je důležité rozlišovat mezi:

• léčivým přípravkem,

• doplňkem stravy,

• potravinou,

• kosmetikou.

Skutečnost, že určitá rostlina existuje v lékopisném nebo léčivém kontextu, neznamená, že lze stejná léčebná tvrzení automaticky použít v reklamě na potravinu nebo doplněk stravy.

Bříza v kosmetice

Výtažky z břízy nebo březová voda se mohou objevit také v kosmetických přípravcích.

Používají se například v:

• šamponech,

• vlasových vodách,

• tonikách,

• přípravcích pro pokožku.

Vlastnosti konkrétního kosmetického výrobku však musí vycházet z jeho skutečného složení a odpovídajícího doložení.

Nelze automaticky tvrdit, že každý výrobek s břízou:

• podporuje růst vlasů,

• zastavuje jejich vypadávání,

• léčí vyrážku,

• léčí onemocnění pokožky.

Ekologický význam

Bříza má význam pro řadu organismů.

Její:

• listy jsou potravou pro housenky různých druhů hmyzu,

• semena využívají někteří ptáci,

• koruna poskytuje úkryt,

• starší dřevo osidlují houby a bezobratlí.

Bříza může být důležitou součástí mladých lesních porostů a obnovujících se stanovišť.

Březovník

Na břízách lze často nalézt nápadnou dřevokaznou houbu známou jako březovník obecný, dnes nejčastěji označovanou vědeckým názvem Fomitopsis betulina.

Plodnice se objevují na:

• oslabených,

• odumírajících,

• mrtvých kmenech.

Houba rozkládá dřevo a podílí se na přirozeném koloběhu organické hmoty v lese.

Bříza a ptáci

Vzrostlé břízy poskytují:

• místa k hnízdění,

• větve k odpočinku,

• semena jako zdroj potravy.

Odumírající části stromů a dutiny mohou využívat také různé druhy živočichů.

Březové porosty jsou významnou součástí biotopů některých lesních a severských druhů ptáků.

Životnost

Bříza patří mezi poměrně rychle rostoucí, ale ne mimořádně dlouhověké evropské stromy.

Ve srovnání například s:

• dubem,

• bukem,

• lípou

má obvykle kratší životní cyklus.

Rychlý růst, časná tvorba semen a kratší životnost jsou typickými vlastnostmi pionýrských dřevin.

Zajímavosti

• Bílá borka břízy obsahuje vysoký podíl betulinu.

• Druhové jméno pendula odkazuje na převisající větvičky.

• Mladé větve mají drobné pryskyřičné bradavičky, od kterých pochází název bříza bradavičnatá.

• Bříza produkuje velmi lehká křídlatá semena roznášená větrem.

• Dokáže rychle kolonizovat výsypky, paseky a požářiště.

• Samčí jehnědy vznikají již v předchozím roce a přezimují na stromě.

• Březová míza se v některých zemích tradičně sbírá na začátku jara.

• Bříza patří mezi významné pylové alergeny evropského jara.

Nejčastější otázky

Jak poznat břízu bělokorou?

Nejnápadnější je bílá kůra s tmavými prasklinami u báze starších stromů, jemné převisající větvičky a trojúhelníkovité dvojitě pilovité listy.

Jak vysoká bříza dorůstá?

Nejčastěji přibližně 15 až 25 metrů. Konečná velikost závisí na stanovišti, půdě a klimatu.

Kde bříza bělokorá roste?

Roste ve světlých lesích, na pasekách, suchých svazích, výsypkách, okrajích lesů a dalších otevřených stanovištích.

Je bříza původní v České republice?

Ano. Betula pendula je původní součástí české flóry.

Proč má bříza bílou kůru?

Světlý vzhled souvisí zejména s vysokým zastoupením betulinu ve vnější vrstvě kůry.

Kdy bříza kvete?

Nejčastěji v dubnu a květnu, podle průběhu počasí a lokality však může kvetení začít dříve.

Jak se bříza rozmnožuje?

Především semeny. Vytváří obrovské množství drobných křídlatých nažek, které jsou roznášeny větrem.

Jaký je rozdíl mezi břízou bělokorou a pýřitou?

Bříza bělokorá má obvykle lysé mladé větvičky s drobnými pryskyřičnými bradavičkami, výrazněji převisající větve a trojúhelníkovitější listy. Bříza pýřitá bývá spojena s vlhčími stanovišti a mladé větvičky může mít ochlupené.

Co je Betulae folium?

Jde o odborné latinské označení březového listu používaného jako rostlinná surovina. Evropská léková monografie zahrnuje list Betula pendula, Betula pubescens nebo jejich hybridů.

Je možné sbírat březovou mízu z libovolného stromu?

Ne. Strom musí mít vlastníka a odběr mízy znamená zásah do kmene. Na chráněných územích či u chráněných stromů navíc mohou platit další omezení.

Legislativní upozornění

Informace o potravinách a jejich obchodní prezentace v Evropské unii nesmějí spotřebitele uvádět v omyl.

Výživová a zdravotní tvrzení se řídí zejména nařízením (ES) č. 1924/2006.

Bez odpovídajícího právního základu proto nelze u březového listu, mízy, čaje, extraktu nebo doplňku stravy automaticky uvádět například tvrzení, že:

• léčí onemocnění močových cest,

• „odvodňuje organismus“,

• léčí bolesti kloubů,

• působí proti parazitům,

• léčí vyrážky,

• léčí žaludeční nebo střevní koliky,

• předchází konkrétním nemocem.

Evropská agentura pro léčivé přípravky má pro březový list samostatnou bylinnou monografii. Ta se však vztahuje na rostlinné léčivé přípravky, nikoli automaticky na potraviny nebo doplňky stravy.

Stejně tak kosmetický výrobek obsahující břízu nelze bez odpovídajících důkazů prezentovat například tvrzením, že podporuje růst vlasů nebo léčí kožní onemocnění.

Tento článek proto obsahuje pouze botanické, historické, ekologické, řemeslné a obecné informační údaje a nepřisuzuje bříze nebo výrobkům z ní schopnost předcházet nemocem, léčit je ani zmírňovat jejich příznaky.

Shrnutí

Bříza bělokorá (Betula pendula) je opadavý strom s charakteristickou bílou kůrou, jemnou korunou a převisajícími větvičkami.

Patří mezi typické pionýrské dřeviny a rychle obsazuje paseky, výsypky, požářiště a další otevřená stanoviště. Je původní součástí české flóry a její přirozený areál zahrnuje rozsáhlé části Evropy a Asie.

Bříza má význam v přírodních ekosystémech, zahradnictví, lesnictví a tradičních řemeslech. Zpracovávaly se její listy, dřevo, kůra i jarní míza.

Pro přesné a legislativně bezpečné informace je však nutné rozlišovat mezi tradičním používáním, rostlinnými léčivými přípravky, potravinami, doplňky stravy a kosmetikou.